Čediče jsou vulkanické horniny vznikající při sopečné činnosti vyléváním žhavé lávy na zemský povrch, kde utuhnou. Barva je obvykle šedá až černá. Často tvoří tzv. čedičové kupy, které kvůli své velikosti pomalu chladnou. Během smršťování chladnoucí hmoty tak vznikají trhliny a tzv. sloupcovitá odlučnost. Jednotlivé sloupce čediče jsou po bocích odděleny hladkými plochami. Čedičová hmota běžně obsahuje malé krystalky různých minerálů např. živců, pyroxenů, magnetitu i zelených olivínů.

Čediče se těží také na Chebsku – v Libé pro účely stavby silnic a železnic a ve Slapanech pro výrobu taveného čediče. Drcený čedič se taví při teplotě cca 1250 °C a lije se do forem. Po utuhnutí vznikne opět jemnozrnný čedič v podobě dlaždic a potrubí s vysokou pevností a otěruvzdorností. Příkladem je černá dlažba před výstavním pavilonem.

Různé typy čedičů tvoří také Goethem proslavenou Komorní hůrku u Františkových Lázní, která je se svým stářím asi 250 000 let jednou z nejmladších sopek v Česku. Krásné uspořádání čedičových sloupů představují tzv. čedičové varhany u Rotavy v Krušných horách.