Žuly jsou hlubinné vyvřeliny, vzniklé utuhnutím žhavého magmatu pronikajícího z hlubších částí zemské kůry směrem k povrchu. Magma obvykle skončilo několik kilometrů pod tehdejším povrchem a to díky svému ochladnutí, které probíhalo velmi pomalu. Jednotlivé minerály se tak díky jejich rozdílné teplotě tání měly čas vylučovat a postupně krystalovat. Proto dnes můžeme v obyčejné žule pouhým okem pozorovat šedá zrna křemene, bílá až růžová zrna živců, lesknoucí se šupinky světlé i tmavé slídy a drobná tmavá zrnka amfibolů, pyroxenů, turmalínu, rudních minerálů atd.

V některých žulách došlo za specifických podmínek ke vzniku nezvykle velkých krystalů živců tzv. vyrostlic např. růžové krystaly živce v tzv. Liberecké žule. V našem okolí (Sokolov – Loket – Karlovy Vary) se dokonce vyskytují vyrostlice zrcadlově srostlých krystalů živce ortoklasu, tzv. karlovarská dvojčata.

Oblasti (masívy) tvořené žulou se nazývají plutony. Například severozápadní okraj Chebské pánve tvoří v linii Libá, Hazlov, Plesná nad reliéf vystupující Smrčinský pluton zabíhající i pod rezervaci Soos. V minulosti, naposledy v lomu Lipná u Hazlova, zde probíhala těžba žuly v blocích pro kamenickou výrobu.

Rozkladem živců v žulách vzniká minerál kaolinit. Rozvětralé žuly s kaolinitem jsou těženy jako surový kaolín zvláště v oblasti Karlových Varů, kde se z něho úpravami získává tzv. plavený kaolín, jenž je nejdůležitější složkou bílého karlovarského porcelánu.