Hadec patří do skupiny hlubinných hornin metamorfovaných (přeměněných) serpentinizací, tedy za účasti vody a teploty.

Název serpentinit (počeštěně hadec) pochází z latinského serpens - neboli had. Jeho šedozelená barva s různě barevnými skvrnami a žilkami minerálů totiž připomíná hadí kůži. Skládá se ze serpentinu (přeměněného olivínovce), pozorovat lze také zbytky olivínů, pyroxenů a případně granátů (pyropů). V některých serpentinitech je obsažen chromit (chromová ruda), magnetit (ruda železa), vlákna azbestu a žíly magnezitu.

V blízkém Slavkovském lese nalezneme tzv. Mariánskolázeňský komplex, budovaný hlubinnými bazickými až ultrabazickými horninami. Ultrabazická magmata utuhla v hloubce ve formě olivínovců (peridotitů). Díky zlomovým poruchám zasahujících v této oblasti hluboko do zemské kůry vystoupala na povrch a přeměnila se na hadce. Ty můžeme spatřit ve formě skalek mezi Mnichovem - Prameny a Novou Vsí u Bečova. Hadce v této oblasti uvolňují velké množství hořčíku (Mg-Magnesium), přecházející do okolních půd a vod, což má výrazný vliv na složení minerálních vod, např. zde stáčené Magnesie. Na zmíněných skalkách lze pozorovat neobvyklá rostlinná společenství charakteristická pouze pro hadcové horniny – např. Dominova skalka, či Křížky.

V 19. století byl hadec v této oblasti těžen a zpracováván na dekorační předměty a obruby pramenů v Mariánských Lázních.